Již na první celosvětové konferenci věnované životnímu prostředí, která se konala v r. 1972 ve Stockholmu, byl vznesen návrh na zřízení systému umožňujícího výměnu environmentálních informací a zkušeností mezi jednotlivými státy. Na základě tohoto návrhu ustavil UNEP (Program OSN pro životní prostředí) informační síť INFOTERRA, původně nazývanou Mezinárodní referenční systém (International Referral System - IRS). Na základě výsledků Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v r. 1992 v Riu de Janeiro (Agenda 21, kapitola 40) byla síť INFOTERRA ještě posílena.

Činnost je zajišťována prostřednictvím sítě kontaktních osob, jmenovaných vládními orgány, dnes již v 177 zemích světa. Ústřední sekretariát INFOTERRA je umístěn v sídle UNEP v keňském hlavním městě Nairobi. Poskytuje technické služby a referenční pomůcky (např. tezaurus pojmů vztahujících se k životnímu prostředí, seznam kontaktních osob sítě, pomocné manuály a další materiály). Pracovními jazyky jsou angličtina, francouzština, ruština a španělština. Některé informace jsou k dispozici i ve dvou zbývajících oficiálních jazycích OSN - v čínštině a arabštině. Snahou je, aby alespoň základní dokumenty byly přeloženy též do dalších, méně frekventovaných jazyků, což umožní šíření informací uvnitř jednotlivých států. Od r. 1994 jsou vybrané informace přístupné i na internetu. Klasický způsob šíření informací se však stále používá v poměrně rozsáhlé míře vzhledem k tomu, že mnohé rozvojové země, ale i některé země východní Evropy nejsou dosud dostatečně technicky vybaveny.

V r. 1998 došlo k významné události na úseku informací o životním prostředí - k podpisu Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Úmluva byla podepsána při příležitosti čtvrté ministerské konference Evropské hospodářské komise Životní prostředí pro Evropu, která se uskutečnila v dánském Aarhusu ve dnech 23. - 25. června 1998. V naplňování úmluvy, především první z jejích tří hlavních částí týkajících se přístupu k informacím, by měla sehrát INFOTERRA významnou úlohu. V této souvislosti se konaly v r. 1998 semináře, z nichž dva měly vztah k regionu zahrnujícímu Českou republiku.

Ve dnech 2. - 6. března byl uspořádán ve Vídni seminář kontaktních osob informační sítě INFOTERRA ze zemí střední a východní Evropy organizovaný UNEP ve spolupráci s Mezinárodní společností pro ochranu životního prostředí (International Society for Environmental Protection - ISEP). Seminář probíhal za spolupředsednictví hostitelského Rakouska (J. Mayer, Rakouská federální agentura životního prostředí) a České republiky (M. Roudná, Ministerstvo životního prostředí). Z dalších zemí bylo zastoupeno Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika a Slovinsko. Ve svých vystoupeních informovali účastníci semináře o organizaci pracovišť INFOTERRA v jednotlivých zemích a o poskytovaných službách. Centra INFOTERRA jsou zpravidla umístěna na ministerstvech či agenturách zodpovědných za životní prostředí, případně jsou na ně úzce napojena (Rumunsko), což umožňuje přímý kontakt se zdroji informací o životním prostředí a jejich předávání zájemcům. Obecným problémem je nedostatečné personální, a v některých zemích i technické vybavení. Ve společném prohlášení pak byla zdůrazněna nezbytnost využívat ve větší míře elektronická média jako předpoklad pro operativní činnost sítě INFOTERRA.

Hlavním tématem semináře byl navržený text Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (v té době ještě ve stadiu dojednávání) a úloha spolupracovníků sítě INFOTERRA při jejím naplňování. Účastníci semináře přivítali iniciativu Evropské hospodářské komise na přijetí úmluvy a shodli se, že první část úmluvy (tzv. information pillar), především pak článek 5 zaměřený na shromažďování a šíření informací o životním prostředí, dává velké možnosti pro využití stávající sítě INFOTERRA. Proto je žádoucí podpora činnosti center INFOTERRA v jednotlivých státech ze strany příslušných vládních orgánů. Účastníci zdůraznili možnost využití internetu a navrhli, aby pro určité technické kroky byly vypracovány praktické návody. Doporučili zveřejnit důležité informace o životním prostředí jednotlivých zemí nejen v místním úředním jazyce, ale též v angličtině, případně dalších světových jazycích, a naopak důležité mezinárodní dokumenty (např. úmluvy) v úředním jazyce příslušné země, aby se jejich texty staly dostupné co nejširšímu okruhu zájemců.

Další seminář INFOTERRA s názvem Zlepšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí v oblasti Evropy a Společenství nezávislých států proběhl za součinnosti UNEP a za výrazné podpory dánské vlády paralelně s hlavním jednáním ministerské konference Evropské hospodářské komise Životní prostředí pro Evropu ve dnech 23. - 25. června 1998 v Aarhusu. Zúčastnilo se ho 37 specialistů ze 30 zemí (Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Irsko, Kazachstán, Kyrgizstán, Litva, Maďarsko, Moldávie, Spolková republika Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Ruská federace, Slovenská republika, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Turecko, Ukrajina, Velká Británie). Na semináři byly shrnuty výsledky předcházejících subregionálních zasedání INFOTERRA - ve Vídni (země střední a východní Evropy - viz výše) a v Moskvě (společný seminář Společenství nezávislých států a pobaltských zemí, 12. - 14. května 1998). Se závěry těchto zasedání seznámili účastníky aarhuského semináře spolupředsedové obou seminářů - zástupci Moldávie (Moskva) a České republiky (Vídeň). Aarhuského jednání se v jeho úvodní části zúčastnili představitelé UNEP včetně výkonného ředitele Klause Töpfera a ředitele regionálního centra UNEP pro Evropu Fritze Schlingemanna, dále prof. Willem Kakebeeke, předseda pracovní skupiny pro přípravu textu úmluvy, zástupci Evropské agentury životního prostředí (European Environment Agency - EEA) a některých dalších institucí. Předsedou jednání byl zvolen Noel Hughes z irského Informačního střediska životního prostředí (Environmental Information Service - ENFO) v Dublinu, organizačně je zajišťovali Gerard Cunningham, Beth Ingraham (UNEP/INFOTERRA) a Dorte Bennedbaek (dánské ministerstvo životního prostředí a energie).

Klaus Töpfer ve svém vystoupení zdůraznil, že přístup k věrohodným informacím je předpokladem prosperující demokracie. Připomněl, že pro UNEP informace o životním prostředí, monitorovací systém a hodnocení stavu životního prostředí představují jeden z nejvýznamnějších aspektů činnosti, což potvrdily i závěry zvláštního zasedání Řídící rady UNEP konaného v květnu 1998. Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí charakterizoval jako svým způsobem jedinečnou mezinárodní smlouvu, a to ze tří důvodů: zaručuje právo každého člověka na přístup k informacím; tyto informace se týkají rozmanitých oblastí spadajících do pravomoci různých rezortů; úmluva má uzavřenou strukturu, tj. její tři části zahrnují nejen přístup k informacím, ale též účast veřejnosti na rozhodování a právní ochranu. Je příkladem upevňování demokracie nejen v rámci působnosti Evropské hospodářské komise, ale i mimo ni. Výkonný ředitel UNEP rozvedl význam sítě kontaktních osob INFOTERRA pro praktické zajišťování úmluvy. Zdůraznil nezbytnost co nejširšího využití elektronických technologií, především internetu, a důležitost včasného přenosu spolehlivých a dle potřeb utříděných informací politikům a širší veřejnosti. Zároveň připomněl nutnost užší spolupráce UNEP a dalších mezinárodních a regionálních organizací, především Evropské hospodářské komise a Evropské agentury životního prostředí při praktickém naplňování smlouvy.

Diskuze třídenního semináře vyústila v přijetí tzv. Aarhuské iniciativy, která vymezila čtyři prioritní oblasti ve vztahu k Úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí:

-podpořit úmluvu a její naplňování,

- zlepšit úroveň (hodnotu) informací o životním prostředí,

- zlepšit přístup k informacím o životním prostředí,

- zesílit vazbu mezi přístupem k informacím a zapojením veřejnosti (tj. mezi procesy uvedenými v první a druhé části úmluvy).

Aarhurská iniciativa rovněž upozorňuje na to, že je zapotřebí technická a finanční pomoc zemím střední a východ-ní Evropy a Společenství nezávislých států při plnění závazků vyplývajících z úmluvy. Doporučuje se vytvořit speciální fond (INFOTERRA Trust Fund) na zajišťování činností UNEP souvisejících s plněním úkolů, jež vyplývají z prvé a druhé části úmluvy (přístup k informacím, účast veřejnosti) a které tvoří součást pracovního programu systému INFOTERRA.