-popsat změnu stavu životního prostředí mezi lety 1996 a 1997 v kontextu vývoje v období 1990 - 1997,

-analyzovat příčiny dosavadního vývoje s důrazem na období 1992 - 1997,

-naznačit očekávané trendy v horizontu roku 2000,

-začlenit stav životního prostředí ČR do mezinárodního kontextu (srovnání se státy OECD),

- informovat o postupu realizace prioritních opatření Státní politiky životního prostředí (na základě usnesení vlády ČR č. 472/1995).

V komentáři ke Zprávě o životním prostředí České republiky v roce 1997 jsou uvedeny podrobnější informace o stavu jednotlivých složek životního prostředí a o hlavních příčinách jeho změn.

Podrobné vyhodnocení kvality životního prostředí v jednotlivých regionech ČR je uvedeno v samostatných zprávách Stav životního prostředí v oblastech působnosti územních odborů MŽP a v hl. m. Praze, které MŽP počínaje rokem 1995 každoročně vydává.

-Snížení znečištění ovzduší oxidem siřičitým, prašným aerosolem a troposférickým ozonem, stagnace znečištění ovzduší oxidy dusíku

Celkové emise oxidu siřičitého poklesly oproti roku 1996 o 26,0 % a oproti roku 1990 o 62,6 %. Celkové emise tuhých látek poklesly oproti roku 1996 o 28,5 % a oproti roku 1990 o 79,7 %. Celkové emise oxidů dusíku se oproti roku 1996, po cca 5 % meziročním nárůstu v období 1995/1996, snížily o 2,1 %, ve srovnání s emisemi roku 1990 však činily pouze 57 %.

Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého a prašného aerosolu ve srovnání s rokem 1996 klesly, průměrné koncentrace oxidů dusíku stagnovaly a v některých případech mírně stouply. V období 1990 - 1997 lze pozorovat v případě oxidu siřičitého a prašného aerosolu výrazně klesající trend, v případě oxidů dusíku stagnaci až mírný nárůst.

Koncentrace troposférického (přízemního) ozonu se pohybovaly pod stanoveným imisním limitem, v ojedinělých případech byl překročen zvláštní imisní limit pro smogové varovné systémy. Vzhledem k chladnějším létům 1996 a 1997 byl počet těchto překročení výrazně nižší než v letech 1994 a 1995.

Koncentrace arzenu, kadmia a olova naměřené v období 1990 - 1997 vykazují na většině měřicích stanic klesajícítendenci.

Celkové emise oxidu siřičitého v roce 1990 činily 1876 tis. t, v roce 1996 představovaly 946 tis. t a v roce 1997 pak 701 tis. t. Celkové emise tuhých látek v roce 1990 činily 631 tis. t, v roce 1996 to bylo179 tis. t a v roce 1997 dosáhly128 tis. t. Celkové emise oxidů dusíku v roce 1990 činily 742 tis. t, v roce 1996 to bylo 432 tis. t, v roce 1997 pak 423 tis. t. Podíl emisí oxidů dusíku z mobilních zdrojů na celkové emisi v roce 1996 činil 40,5 % a v roce 1997 40,7 %.

- Snížení znečištění povrchových vod z bodových zdrojů v ukazatelích BSK5, nerozpuštěné látky, rozpuštěné anorganické soli, ropné látky, zjevná acidita/alkalita

Podíl odpadních vod vypuštěných do veřejných kanalizací, které jsou nějakým způsobem čištěny, se vůči roku 1996 zvýšil o 0,6 % a vůči roku 1990 o 17,4 %. Podíl odpadních vod, čištěných na zařízení s uspokojivou účinností, stoupl u hlavních provozovatelů z 82,4 % v roce 1996 na 88,2 % v roce 1997.

Mezi lety 1996 a 1997 došlo k poklesu evidovaného znečištění vypuštěného do vodních toků z bodových zdrojů v ukazateli BSK5 o 22 % (mezi lety1990 a 1997 o 76 %), u nerozpuštěných látek o 16 % (mezi lety 1990 a 1997 o 61 %), u ropných látek o 50 % (mezi lety 1990 a 1997 o 86 %), u rozpuštěných anorganických solí o 23 % (mezi lety 1990 a 1997 o 36 %) a u zjevné acidity/alkality o 13 % (mezi lety 1990 a 1997 o 87 %).

Hodnoty nejdůležitějších ukazatelů jakosti povrchových vod (organické znečištění, amoniakální dusík, fosfáty) na hlavních kontrolních profilech Labe, Vltavy, Moravy a Odry ve většině případů klesly, dusičnany vykazují stagnaci. Znečištění v mikrobiálních ukazatelích nemá klesající tendenci ani u vodohospodářsky významných toků.

Celkové evidované znečištění vypuštěné do vodních toků v ukazateli BSK5 v roce 1990 činilo 159,7 tis. t, v roce 1996 představovalo 49,7 tis. t, v roce 1997 pak 38,9 tis. t. Celkové evidované znečištění vypuštěné do vodních toků v ukazateli nerozpuštěné látky v roce 1990 činilo 180,6 tis. t, 84,1 tis. t v roce 1996 a v roce 1997 to bylo 70,7 tis. t. Celkové evidované znečištění vypuštěné do vodních toků v ukazateli ropné látky v roce 1990 činilo 1 419 t, v roce 1996 dosáhlo 389 t a v roce 1997 197 t. Celkové evidované znečištění vypuštěné do vodních toků v ukazateli rozpuštěné anorganické soli v roce 1990 činilo 989 tis. t, v roce 1996 to bylo 815 tis. t a v roce 1997 představovalo 629,1 tis. t. Celkové evidované znečištění vypuštěné do vodních toků v ukazateli zjevná acidita/alkalita v roce 1990 činilo 687 tis. kg.ekv., v roce 1996 pak 104 tis. kg.ekv. a v roce 1997 90 tis. kg.ekv.

Jakost podzemních vod nedoznala v průběhu posledních pěti let výrazných změn, v ukazatelích organické znečištění, ropné látky a dusitany je patrný mírný trend postupného zlepšování.

-Dále se snižoval příspěvek ČR k ohrožení ozonové vrstvy Země.

V roce 1997 bylo sníženo nejvyšší přípustné množství látek poškozujících ozonovou vrstvu Země, které mohou být vyrobeny nebo dovezeny.

V roce 1996 činilo povolené množství 950 t pro látky uvedené v části C a 30 t pro látky uvedené v části D přílohy zákona č. 86/1995 Sb., o ochraně ozonové vrstvy Země. V roce 1997 činilo povolené množství 920 t pro látky uvedené v části C (ve skutečnosti bylo dovezeno pouze cca 300 t) a 28 t pro látky uvedené v části D přílohy zákona.

S účinností od 1. ledna 1997 byla ze zákona zakázána výroba, dovoz a vývoz rozprašovačů obsahujících látky uvedené v části C přílohy zákona č. 86/1995 Sb.

-Produkce nebezpečných odpadů vůči roku 1996 mírně poklesla (o 3,4 %).

V roce 1996 bylo vyprodukováno 6,67 mil. t nebezpečných odpadů, v roce 1997 pak 6,44 mil. t.

-Pokračoval mírný trend nárůstu celkové výměry lesů.

Celková výměra lesů v roce 1990 činila 2629 tis. ha, v roce 1996 2631 tis. ha a v roce 1997 dosáhla 2632 tis. ha.

-Výrazně poklesla nahodilá těžba dřeva.

Nahodilá těžba poklesla vůči roku 1996 o 30 %, vůči roku 1990 o 63 %.

-Pokračoval mírný trend snižování zornění zemědělské půdy.

Zornění zemědělské půdy v roce 1990 činilo 75,2 %, v roce 1996 pak 73,4 % a v roce 1997 to bylo 72,2 %.

Přes dosažené pozitivní výsledky dosud přetrvávají v životním prostředí ČR tyto významné problémy:

-Měrné emise oxidu siřičitého jsou dosud vysoké

Měrné emise oxidu siřičitého v roce 1997 činily 68 kg/osoba.rok, přičemž odpovídající průměrná hodnota evropských států OECD činila v polovině 90. let asi 32 kg/osoba.rok.

- Některá města a pražské městské části dosud podle hodnoty Indexu kvality ovzduší spadají do kategorie „

znečištěné ovzduší” (Karviná, Most, Děčín, Ostrava, Praha 1, Praha 5, Praha 7, Praha 8, Praha 9 a Praha 10)

- Nárůst hustoty automobilové dopravy je příčinou neklesajícího a místně vzrůstajícího trendu imisního zatížení oxidy dusíku

- Nedořešeným problémem je sběr, recyklace a likvidace látek poškozujících ozonovou vrstvu Země a  výrobků tyto látky obsahující

V roce 1997 a 1998 se vyskytla řada problémů spojených s dokončením výstavby závodu Ekotron, zejména pak problémů s  dofinancováním stavby. V současné době jsou problémy řešeny na úrovni MŽP, SFŽP a stávajícího majitele firmy Ekotron.

-Vysoký podíl obyvatel je vystaven nadměrnému hluku z dopravy

V Praze je v denní době vystaveno hladinám hluku vyšším než 65 dB téměř 40 % obyvatel, v ostatních sídlech činí tento podíl 10 - 30 % v závislosti na jejich velikosti.

-Neodůvodněné vyšší daňové zatížení bezolovnatých benzinů oproti benzinům olovnatým

-V téměř 5000 obcích (100 - 10 000 obyvatel) není dořešeno odkanalizování a čištění odpadních vod

-26,5 % obyvatel dosud žije v domech, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci

-Část kanalizací dosud není připojena k čistírnám odpadních vod

Podíl odpadních vod vypuštěných do kanalizace, které nejsou dále čištěny, v roce 1997 činil 9,1 %.

-Většina provozovaných velkých čistíren odpadních vod dosud není vybavena stupněm odstraňujícím dusík a fosfor

-Voda z individuálních studní v naprosté většině případů (95 - 98 %) nevyhovuje normě pro pitnou vodu, zejména z hlediska obsahu dusičnanů a bakteriálního znečištění

V roce 1997 bylo zásobováno z veřejných vodovodů 86 % obyvatel, 14 % pak z individuálních studní, veřejných studní a místních soukromých vodovodů.

- Zhruba třetina celkové délky sledovaných vodních toků (zejména menších) je dosud v kategoriích „silně” a „velmi silně znečištěná voda”

Nejvíce znečištěnou řekou České republiky je stále Bílina.

-Některé úseky významných vodních toků dlouhodobě vykazují zvýšené koncentrace specifických škodlivin

Zvýšené koncentrace adsorbovatelných organických halogenů (AOX) se vyskytují např. v Labi od profilu Valy a v Bílině při ústí, zvýšené koncentrace rtuti se vyskytují např. v Bílině a zvýšené koncentrace arzenu např. v Bílině, Bystřici a Labi (od Pardubic).

-Skládkování je dominantním způsobem zneškodňování odpadů

Podíl odpadů ukládaných na skládky činí cca 60 % celkové produkce odpadů.

-Nedostatečně řešeným problémem je odbyt tuzemského separovaného odpadu

-Zornění zemědělské půdy je dosud vysoké

Podíl 72,2 % zorněné zemědělské půdy patří k nejvyšším v Evropě.

-46 % zemědělské půdy je významně ohroženo vodní erozí

- Nadále pokračuje šíření invazních plevelů (např. bolševník velkolepý a křídlatka) a nárůst ploch půdy ležící ladem

- Staré ekologické zátěže (chemická těžba uranu, stará důlní díla, skládky nebezpečných odpadů, kontaminovaná území, materiály s obsahem PCB) stále představují riziko pro lidské zdraví i přírodu

V důsledku chemické těžby uranu bylo kontaminováno 260 mil. m3 podzemních vod. Celková hmotnost odpadů s obsahem PCB vyšším než 50 ppm (0,005 %) je odhadována na 15 tis. t a hmotnost upotřebených olejů s obsahem PCB do 50 ppm na cca 50 tis. t.

- Těžba surovin je v některých případech koncentrována do oblastí, kde dochází ke střetům se zájmy ochrany přírody (chráněné krajinné oblasti)

- Podíl imisního poškození lesů je značný, různým stupněm poškození bylo v roce 1997 postiženo 60,6 % lesních porostů

-Druhová, věková i prostorová skladba lesů je dosud nepříznivá

-Nedostatečně jsou realizována systémová, krajinotvorná a revitalizační opatření

- Živá příroda dosud nestačila ve větším rozsahu pozitivně reagovat na snížení znečištění složek životního prostředí a na postupná revitalizační opatření. Regenerace flóry, fauny a ekosystémů probíhá velmi pomalu a v některých případech negativní vývoj dále pokračuje.

Počet živočišných a rostlinných druhů v různém stupni ohrožení je dosud vysoký, tento stav se bude pravděpodobně měnit jen velmi pomalu. Z jednotlivých tříd obratlovců je v průměru ohroženo 28 % ryb, 95 % obojživelníků, 100 % plazů, 57 % ptáků a 35 % savců. V různém stupni ohrožení se v současnosti nachází 45 % vyšších rostlin, 40 % lišejníků a 52 % mechorostů. Výraznější zlepšení bude ve stále větší míře vyžadovat aktivní komplexní přístup, pro nějž je však podmínkou právě snížení znečištění na únosnou mez.

- Vysoký počet požárů, technologických havárií, dopravních nehod a přírodních katastrof (např. záplavy, sesuvy půdy)

Hasičské záchranné sbory zasahovaly v roce 1997 celkem v 79 508 mimořádných událostech. Bylo evidováno 1398 les ních požárů (zničeno 358,2 ha lesa), 2633 olejových havárií a 852 úniků jiných nebezpečných látek (kromě ropných produktů) do životního prostředí.

- Novým problémem v roce 1997 v povodí Moravy a Odry, ke kterému došlo v průběhu letních povodní, je zvýšení koncentrací PCB a některých dalších polutantů (zejména fenolů a chlorovaných látek) v povrchových vodách

-V průběhu katastrofálních povodní v červenci 1997 byla zaplavena rozsáhlá území severní a jižní Moravy

V důsledku záplav bylo zaznamenáno 17 závažnějších případů úniku závadných látek do vod, přičemž v 80 % případů se jednalo o ropné látky. Bylo také zasaženo 17 skládek odpadů, z nichž 4 musely zastavit provoz a ze dvou byly odplaveny uložené odpady. 40 čistíren odpadních vod muselo v období do 31. srpna 1997 omezit nebo zastavit provoz.

Srovnání vývoje základních ekonomických (HDP, index průmyslové výroby) a environmentálních (emise škodlivin do ovzduší, celkové znečištění vypouštěné do povrchových vod) ukazatelů dokazuje, že příznivé změny v období 1993 - 1997 již nelze vysvětlovat pouze tímto způsobem. Ukazuje se, že pokles znečištění ve většině položek pokračuje jak za podmínek stagnace v období 1992 - 1993, tak i v období minimálního oživení po roce 1994.

-Snížení těžby nerostných surovin v období do roku 1995 a následující stagnaci

Těžba většiny nerostných surovin (uhlí, vápenec, stavební kámen a štěrkopísek) poklesla v období 1992 - 1995 o 9 - 15 %. V roce 1996 došlo vůči roku 1995 k mírnému nárůstu těžby černého uhlí (2,2 %), hnědého uhlí (2,7 %), vápence (5,1 %) a stavebního kamene a štěrkopísku (10,6 %) a k poklesu těžby jílů (19,3 %). V roce 1997 došlo oproti roku 1996 k mírnému poklesu těžby černého uhlí (3,6 %) a hnědého uhlí (2,3 %) a k mírnému nárůstu těžby kaolinu (6,6 %), jílů (2,8 %), vápence a dolomitů (6,5 %) a stavebního kamene a štěrkopísku (7,8 %).

-Snížení energetické náročnosti tvorby HDP

Energetická náročnost poklesla z 1,60 MJ/Kč HDP v roce 1990 na 1,37 MJ/Kč HDP v roce 1997, tj. o 14,4 % (HDP ve stálých cenách roku 1994).

-Snížení podílu pevných paliv na spotřebě primárních energetických zdrojů

Podíl pevných paliv klesl z 62,7 % v roce 1992 na přibližně 55,0 % v roce 1997.

-Zvýšení podílu bezolovnatých benzinů na celkovém prodeji automobilových benzinů

Podíl bezolovnatých benzinů na celkovém prodeji v roce 1990 činil 0,84 %, v roce 1996 54,7 % a v roce 1997 62,5 %.

-Zvýšení podílu vozidel s katalyzátorem na celkovém počtu vozidel

Podíl vozidel s katalyzátorem v roce 1990 činil 0,8 %, v roce 1996 17,5 % a v roce 1997 20,6 %.

-Snížení průmyslového znečištění ovzduší a vod

Znečištění vypouštěné průmyslovými podniky do ovzduší a vod pokleslo v letech 1992 - 1997 v jednotlivých odvětvích o 10 až 25 %.

-Poklesu vlivu zemědělské výroby na stav životního prostředí

Stavy hospodářských zvířat v období 1992 - 1997 poklesly (skot o 32,7 %, prasata o 13,1 %). Měrná spotřeba živin NPK v období1992 - 1997 stoupla o 16,3 %, představuje však pouze 33,4 % spotřeby roku 1989. Měrná spotřeba vápenatých hnojiv stoupla v období 1992 - 1997 o 26,7 %, činí však pouze 11,6 % spotřeby roku 1989. Spotřeba pesticidů se oproti roku 1992 snížila o 17 % a činí 44 % spotřeby roku 1990. V případě pesticidů jsou užívány látky s vyšší účinností a rychlejším rozkladem.

Celkové investice k ochraně životního prostředí představovaly (s použitím nové metodiky výpočtu HDP) v roce 1992 2 % HDP (16,9 mld. Kč), v roce 1993 2 % HDP (20 mld. Kč), v roce 1994 2,5 % HDP (28,3 mld. Kč), v roce 1995 2,3 % HDP (32,2 mld. Kč), v roce 1996 2,4 % HDP (37 mld. Kč) a v roce 1997 rovněž cca 2,4 % HDP (odhad 38,2 mld. Kč). Podíl komunálního a soukromého sektoru na celkových investicích k ochraně životního prostředí vzrostl z 27 % v roce 1992 na cca 67 % v roce 1995 a na cca 84 % v roce 1996. Více než 50 % prostředků bylo realizováno v severních Čechách a na severní Moravě.

Dosavadní výdaje k ochraně životního prostředí odpovídají svým objemem i dynamikou stavu životního prostředí na počátku devadesátých let a potřebám jeho rychlé nápravy. Více než 80 % celkových investic bylo zaměřeno do prioritních oblastí zlepšení kvality ovzduší a vod, a právě v těchto oblastech bylo dosaženo nejvýraznějšího zlepšení. Problémem je, že investice k ochraně ovzduší byly z velké části zaměřeny na „koncová zařízení” (např. odsiřovací jednotky), nikoliv na výměnu technologií, což bylo způsobeno velmi krátkým termínem k dosažení emisních limitů, ale také chybějící aktivní podporou efektivnějších opatření (zavádění EMAS, legislativní a daňová podpora výměny technologií apod.).

Realizace státní politiky životního prostředí spočívá jednak v důsledném uplatňování právních předpisů, v jejich zdokonalování a doplňování, jednak v provádění aktivních opatření k plnění zákonných požadavků či řešících oblasti zákonem dosud neupravené.

Nejvýznamnějšími výsledky uplatňování platných právních předpisů jsou:

-Realizace technických opatření na velkých zdrojích znečišťování ovzduší

V rámci a.s. ČEZ, která jako producent cca 77 % celkové výroby elektřiny provozuje většinu českých elektráren, bylo k 31. prosinci 1997 oproti roku 1993 odstaveno 12 uhelných bloků o výkonu 1115 MW a odsířeno 23 bloků o výkonu 4010 MW. Dále bylo uvedeno do provozu 5 kotlů s fluidním spalováním o výkonu 332 MW. K 31. prosinci 1997 tak došlo oproti roku 1993 ke snížení emisí SO2 o 409 119 t (56,9 %), tuhých látek o 44 768 t (80 %), NOx o 54 764 t (44,8 %) a CO o 8189 t (47,9 %).

-Regulace zdrojů znečišťování ovzduší při zhoršených rozptylových podmínkách

-Rozsáhlá výstavba nových a rekonstrukce či intenzifikace stávajících čistíren odpadních vod

V období 1990 - 1997 bylo vybudováno celkem 237 nových čistíren odpadních vod, z toho 27 bylo dokončeno v roce 1997. Celková kapacita čistíren odpadních vod dobudovaných v roce 1997 činila 393 tis. ekvivalentních obyvatel a celková kapacita čistíren, jejichž rekonstrukce byla dokončena v roce 1997, přesáhla 2,25 mil. ekvivalentních obyvatel.

-Ukončení činnosti nezajištěných skládek odpadů

K 31. červenci 1996 byl ze zákona č. 300/1995 Sb., ukončen provoz všech nezajištěných skládek a probíhá jejich postupná rekultivace a sanace. V roce 1997 byla poskytnuta z prostředků SFŽP podpora na rekultivaci a sanaci pro 10 skládek v celkové výši 223 mil. Kč.

-Postupná sanace starých ekologických zátěží

Vláda schválila k 31. prosinci 1997 uzavření celkem 298 ekologických smluv s garancí v celkové výši 125 mld. Kč (z toho jen v roce 1997 schválila uzavření 25 ekologických smluv s garancí 19,3 mld. Kč). FNM k 31. prosinci 1997 prozatím uzavřel celkem 270 ekologických smluv na sanaci starých zátěží v privatizovaných podnicích a ke stejnému datu FNM pro tento účel uhradil 3,3 mld. Kč.

-Zavedení do praxe procesu posuzování vlivů na životní prostředí

V období 1992 - 1997 bylo na úrovni MŽP posouzeno 510 staveb. Proces EIA se však v žádoucí míře dosud neuplatnil při posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, v posuzování výrobků a technologií.

-Omezení spotřeby látek významně poškozujících ozonovou vrstvu Země

K 1. lednu 1996 byla ze zákona ukončena výroba a dovoz tzv. tvrdých freonů.

Z dalších aktivních opatření k ochraně životního prostředí mají značný vliv:

-Činnost Státního fondu životního prostředí

V období 1992 - 1997 vynaložil Státní fond životního prostředí 20,83 mld. Kč a podpořil výstavbu či rekonstrukci 469 čistíren odpadních vod a kanalizací, 1197 plošných plynofikací obcí a plynofikací kotelen, 457 akcí ke snížení zátěže přírody a krajiny, 89 akcí v oblasti nakládáni s odpady a 96 akcí k odstranění škod způsobených povodněmi v červenci 1997. Ve stejném období dosáhly přínosy na základě kladných rozhodnutí o podpoře v oblasti ochrany vod snížení v ukazateli nerozpuštěné látky o 75 548 t/r a BSK5 o 54 013 t/r. V témže období dosáhly přínosy v oblasti ochrany ovzduší snížení v ukazateli SO2 o 81 984 t/r, tuhé látky o 77 167 t/r, NOx o 10 017 t/r, CxHy o 25 801 t/r a CO o 110 725 t/r.

-Program ozdravení ovzduší (v rámci aktivit Státního fondu životního prostředí)

Do konce roku 1996 bylo rozhodnuto o podpoře 665 akcí s celkovou výší podpory 4,95 mld. Kč. Ve více než 90 % případů jde o náhradu tuhých paliv plynem.

-Radonový program

V letech 1991 - 1997 bylo vynaloženo ze státního rozpočtu 1006 mil. Kč na snížení radonového rizika v obytných budovách (2677 akcí, z toho 264 školských zařízení) a veřejných vodovodech (279 akcí).

-Program revitalizace říčních systémů

V rámci programu bylo od roku 1992 realizováno či zahájeno 709 revitalizačních opatření s celkovými náklady 978 mil. Kč, v r. 1997 bylo nově zahájeno 167 akcí a vynaloženo 231 mil. Kč.

-Program péče o krajinu

V rámci programu bylo v roce 1996 uvolněno 301 mil. Kč a v roce 1997 bylo realizováno 1123 akcí v celkovém objemu 144 mil. Kč.

-Výstavba a technická obnova kanalizací a čistíren odpadních vod (Program MZe)

V rámci programu dosáhly skutečné výdaje v roce 1997 výše 604 mil. Kč.

-Environmentální osvěta, vzdělávání a výchova

MŽP se podílelo na přípravě a zpracování zákona č. 123/1998 Sb., o přístupu k informacím o životním prostředí, do kterého je zahrnuta povinnost státní správy zajistit environmentální osvětu, vzdělávání a výchovu.

Aktivní přístup komunální a průmyslové sféry se projevuje především:

- Formulací a postupnou realizací ucelených městských programů k ochraně životního prostředí (např. Děčín, Liberec, Kolín, Český Krumlov, Český Těšín)

- Formulací a realizací komplexních ekologických programů, které jsou u řady podniků nad rámec povinností uložených zákonem

Ekologický program ČEZ, a.s., si vyžádá celkové investice více než 40 mld. Kč. Odsiřovací, denitrifikační a odprašovací zařízení postupně instalovaná v elektrárnách obvykle dosahují vyšší účinnosti, než je nutné k dosažení zákonem stanovených emisních limitů.

-Zájmem o Národní program označování ekologicky šetrných výrobků

Od roku 1994, kdy byl program zahájen, bylo oceněno 262 výrobků, z nichž 60 % tvořily výrobky českých firem. Po prověrce náročnosti jednotlivých ekologických požadavků a kritérií na výrobky (zejména v kategorii plynových teplovodních kotlů, nátěrových hmot ředitelných vodou) poklesl k 1. červenci 1998 počet oceněných výrobků na 175.

- Zájmem o zavádění systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMS) dle ISO 14 000 nebo dle programu EMAS

V současné době je v ČR 8 podniků, které jsou zapojeny do programu EMAS nebo mají svůj EMS zaveden a certifikován dle řady ISO 14 000 (Chemické závody Sokolov, a.s., Nová huť - válcovny Ostrava, a.s., Barum Continental Otrokovice, spol. s r.o. ,Železárny a drátovny Bohumín, a.s., Siemens Elektropřístroje, s.r.o., Trutnov, Kablo - Elektro Velké Meziříčí, s.r.o., Infusia Sadská, s.r.o., Znovín Znojmo, s.r.o.).

- Aktivním přístupem obcí při přípravě a zavádění separovaného sběru a vytřídění nebezpečných složek komunálního odpadu ještě před účinností nového zákona o odpadech (např. Trutnov, Děčín, Pelhřimov, Český Krumlov)

- V období 1998 - 1999 lze očekávat, v souvislosti s naplněním požadavků zákona o ovzduší, další pokles emisí oxidu siřičitého a tuhých látek ze stacionárních zdrojů, který se projeví dalším snížením průměrných koncentrací v ovzduší;

- očekávaný pokles emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů se neprojeví odpovídajícím snížením koncentrací v ovzduší vzhledem k nárůstu automobilové dopravy;

- podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší oxidy dusíku se bude zvyšovat i přesto, že bude částečně tlumen obměnou vozového parku (růstem počtu vozidel s řízenými katalyzátory), povinnou kontrolou emisí u motorových vozidel, budováním silničních obchvatů měst a obcí, rozvojem kombinované dopravy a dálniční sítě a regulací silniční dopravy ve městech;

- v souvislosti s rozvojem automobilové dopravy lze také očekávat postupné zvyšování frekvence výskytu nadlimitních koncentrací ozonu v přízemní vrstvě atmosféry, zejména ve velkých městech.

- V souvislosti s pokračujícím deregulováním cen energií, posunem struktury primárních energetických zdrojů směrem k ušlechtilým palivům, k postupnému zavádění energeticky méně náročných technologií a pravděpodobným zprovozněním jaderné elektrárny Temelín, která nahradí část výkonu uhelných elektráren, lze očekávat i v podmínkách ekonomického oživení pouze mírné zvýšení emisí oxidu uhličitého;

-spotřeba látek poškozujících ozonovou vrstvu Země bude dále klesat.

- V období 1996 - 2004, především v souvislosti s budováním a zprovozňováním dalších čistírenských kapacit a  zaváděním účinnějších technologií, lze očekávat další snižování množství znečišťujících látek vypouštěných do povrchových vod z bodových zdrojů, což povede k dalšímu postupnému zlepšování kvality vod.

- Přes pokles imisní zátěže a postupnou rekonstrukci lesních porostů lze očekávat postupnou regeneraci lesů až v dlouhodobém horizontu. Při současném trendu vývoje automobilové dopravy lze předpokládat lokální zvýšení poškození lesů, zejména vlivem působení NOx .

- Snižování zornění zemědělské půdy a její zalesňování či zatravňování vhodnými způsoby, realizace aktivních revitalizačních a krajinotvorných opatření a komplexní pozemkové úpravy a změna přístupu při jejich realizaci, povedou v dlouhodobé perspektivě ke snížení vlivu větrné a vodní eroze a ke zvýšení ekologické stability krajiny a její retenční schopnosti.

-Na plochách dotčených těžbou bude vzrůstat tlak na provádění sanačních a dokončování rekultivačních prací.

-Těžba surovin se bude vyvíjet v souladu se zásadami připravované surovinové politiky.

- Pokračující snižování znečištění ovzduší a vod povede za předpokladu realizace revitalizačních opatření v krajině k postupné regeneraci živé přírody, podstatnější změny ve snížení počtu ohrožených druhů živočichů a rostlin se však projeví se značnou časovou prodlevou.

- Staré zátěže budou i nadále postupně asanovány za účasti státního rozpočtu (bývalé sovětské základny) a zejména Fondu národního majetku (privatizované podniky) a rizika z nich plynoucí budou dále klesat.

-K 31. červenci 1996 byl ze zákona č. 300/1995 Sb., ukončen provoz nezabezpečených skládek a bude pokračovat jejich postupná rekultivace. Od roku 1998 do roku 2000 se uskuteční projekt Zhodnocení rizikovosti uzavřených skládek pro životní prostředí, založení klasifikačního registru těchto skládek s návrhem potřebných sanačních opatření a stanovení priorit sanací.

- Nově přijímané právní předpisy, zejména připravovaný nový zákon o odpadech (náhrada za zákon č. 125/1997 Sb.), povedou v období po roce 1998 především k postupnému snížení celkového množství odpadů a ke zvýšení podílu odpadů využívaných jako druhotné suroviny a k omezení ukládání vybraných odpadů na skládky.

- Vliv energetiky, průmyslu a zemědělství na složky životního prostředí bude postupně klesat díky naplňování zákonných požadavků, postupnému zavádění modernějších „čistších” technologií a rostoucímu zájmu o tzv. dobrovolné aktivity (označování ekologicky šetrných výrobků, dohody se státní správou, environmentálně orientované systémy řízení);

- energetická náročnost národního hospodářství se bude postupně snižovat vlivem postupné deregulace cen energií a přirozené obměny technologií a zařízení;

-vliv silniční dopravy na životní prostředí (emise, hluk, fragmentace krajiny) bude postupně růst;

- struktura výdajů k ochraně životního prostředí se bude postupně blížit struktuře výdajů států OECD (pokles výdajů do ochrany ovzduší a růst výdajů do oblasti nakládání s odpady).

Standardním způsobem sledování stavu životního prostředí je v členských státech OECD Základní soubor environmentálních ukazatelů (Core Set of Environmental Indicators). Ze srovnání aktuálních hodnot hlavních indikátorů pro ČR s průměrnými hodnotami evropských členských států OECD vyplývá:

-ČR dosahuje lepších hodnot ve dvou indikátorech:

- množství dusíkatých hnojiv aplikovaných na jednotku orné půdy,

a množství komunálního odpadu na osobu a rok.

-ČR dosahuje průměrných hodnot (odchylka od průměru menší než 15 %) ve dvou indikátorech:

nvyužití dřeva (těžba/přírůst),

a podíl obyvatel napojených na veřejné kanalizace.

-ČR dosahuje horších hodnot v sedmi indikátorech:

- měrné emise oxidu siřičitého na obyvatele a rok,

-měrné emise oxidu siřičitého na jednotku HDP,

-měrné emise oxidu uhličitého na obyvatele a rok,

-měrné emise oxidu uhličitého na jednotku HDP,

-měrné emise oxidů dusíku na obyvatele a rok,

-měrné emise oxidů dusíku na jednotku HDP,

-množství průmyslových odpadů na jednotku HDP.

Ze srovnání dalších významných indikátorů s průměrnými hodnotami evropských států OECD pro ČR vyplývá, že podíl tuhých paliv na spotřebě primárních energetických zdrojů je vyšší, energetická náročnost tvorby HDP je vyšší, podíl vozidel vybavených katalytickým konvertorem je nižší.

- přijetí sedmi zákonů (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatření k ochraně těchto druhů a o doplnění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů);

- schválení věcného záměru zákona vládou (věcný záměr zákona o prevenci průmyslových havárií v podnicích, kde jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky);

- vydání dvou nařízení vlády (nařízení vlády č. 24/1996 Sb., kterým se mění nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany, nařízení vlády č. 185/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně zne- čištění vod);

- vydání devíti vyhlášek MŽP (vyhláška č. 276/1995 Sb., kterou se stanoví celkové roční množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozonovou vrstvu Země, které mohou být vyrobeny nebo dovezeny v roce 1996, vyhláška č. 256/1996 Sb., kterou se stanoví celkové roční nejvyšší přípustné množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozonovou vrstvu Země, které mohou být vyrobeny nebo dovezeny v letech 1997 - 1998, vyhláška č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, vyhláška č. 316/1997 Sb., kterou se stanoví množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozonovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby v letech 1998 a 1999, vyhláška č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů, vyhláška č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláška č. 339/1997 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, vyhláška č. 340/1997 Sb., kterou se stanoví výše finanční rezervy na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po skončení jejího provozu a podrobnosti jejího vytváření a užití, vyhláška č. 264/1998 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 82/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatření k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů);

-vydání jedenácti vyhlášek MZe k provádění zákona č. 289/1995 Sb., o lesích;

-schválení Programu ochrany vod před znečištěním z komunálních zdrojů;

-schválení Státního programu ochrany přírody a krajiny;

- vytvoření administrativních a institucionálních podmínek pro zavádění Programu environmentálně orientovaného řízení podniků (EMAS) ve smyslu nařízení Rady Evropských společenství č. 1836/1993;

-schválení Státního programu na podporu využití alternativních zdrojů a úspor energie;

-podpis smlouvy se Spolkovou republikou Německo o spolupráci v oblasti životního prostředí;

-podpis smlouvy o spolupráci v oblasti životního prostředí s Polskou republikou;

-podpis protokolu ke smlouvě o spolupráci v ochraně životního prostředí se Slovenskou republikou;

- ratifikace Protokolu o dalším snižování emisí síry k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států;

- přístup k Protokolu o snižování emisí těkavých organických látek k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států;

- přístup k Londýnskému a Kodaňskému dodatku k Montrealskému protokolu o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země;

- podpis Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, o účasti veřejnosti na rozhodování a o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí;

-podpis Protokolu o snižování emisí těžkých kovů k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států;

- podpis Protokolu o snižování emisí perzistentních organických polutantů k Úmluvě EHK OSN o dálkovémznečišťování ovzduší překračujícím hranice států;

-vysloven souhlas vlády s podpisem Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu.

- návrh zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství;

-návrh zákona o prevenci havárií v podnicích, kde jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky;

- návrh zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu;

-návrh zákona o zřízení Národního parku Labské pískovce (České Švýcarsko);

-návrh zákona o zřízení Správy chráněných krajinných oblastí;

-návrh věcného záměru zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy;

-návrh věcného záměru nového zákona o posuzování vlivů na životní prostředí;

-návrh věcného záměru nového zákona o vodách;

-nové nařízení vlády o ukazatelích přípustného stupně znečištění vod;

- nařízení vlády, kterým se stanoví seznam výrobků a obalů určených ke zpětnému odběru a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů;

-nové vyhlášky MŽP o imisních limitech;

- vyhláška MŽP, kterou se provádí zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových;

- vyhláška MŽP, kterou se určují zásady pro stanovení a změny ochranných pásem a stanoví seznam vodárenských nádrží;

- návrh prováděcích předpisů k zákonu č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích.

Z hlediska prioritních problémů definovaných Státní politikou životního prostředí pro krátkodobý horizont byla i v  roce 1997 věnována největší pozornost oblastem ochrany ovzduší a vod (1. a 2. největší priorita). Do těchto oblastí směřovalo největší množství investic a bylo zde dosaženo výrazného meziročního zlepšení.

Konečné vyhodnocení opatření bude provedeno po ukončení období krátkodobého horizontu (1995 ÷ 1998) v roce 1999. Snižování produkce odpadů, zejména nebezpečných, bude možné zhodnotit v roce 1999 na základě evidence odpadů dle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, případně dle nového zákona.

Některá zvažovaná prioritní opatření Státní politiky životního prostředí nebyla realizována v navržených orientačních termínech. Důvodem prodlení je především zpoždění v posuzování návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (zákon o odpadech, CITES, novela zákona o vodách) a četné změny na MŽP a jiných ministerstvech, ke kterým došlo v období 1995 - 1998. Dalším důvodem je určitý posun priorit, který vyplývá z postupu předvstupního procesu vzhledem k EU a k doporučení EK.

V roce 1998 je připravována aktualizovaná Státní politika životního prostředí, která bude plně reflektovat požadavky EU v oblasti životního prostředí. Její předpokládané dokončení a předložení vládě ČR je předběžně stanoveno na konec I. čtvrtletí 1999.

Velmi rychlé a radikální kladné změny kvality životního prostředí po roce 1990 byly vesměs založeny na uplatňování direktivních nástrojů a vyžádaly si mimořádně vysoké náklady. Do jisté míry jsou tyto náklady i příčinou zpomalení restrukturalizace a modernizace produktivní části naší ekonomiky, protože realizovaná opatření se soustředila takřka výhradně na konce výrobních procesů, jen zřídka měla preventivní charakter a málo byla spojena se změnami technologických procesů, restrukturalizací a modernizací průmyslových provozů.

Nutnou fázi rychlého odstraňování akutních problémů i za cenu vysokých nákladů musí nyní následovat opatření a postupy s vyšší environmentální efektivitou - založených na uplatňování ekonomických nástrojů, uplatňování nejlepších dostupných technologií (BATNEEC), environmentálního managementu průmyslových a zemědělských provozů (EMAS), principech čistší produkce, snižování energetické a materiálové náročnosti a na prosazování ekologicky šetrných výrobků (Labelling) vycházející z hodnocení životního cyklu výrobků a výrobních procesů (LCA).

Dosavadní vývoj ochrany životního prostředí je poznamenán sektorovým přístupem a nekoordinovanou ochranou jednotlivých složek životního prostředí, odmítáním koncepce udržitelného rozvoje přijaté celosvětově již v roce 1992 v Riu de Janeiro a nedostatečnou aktivní participací obyvatel na rozvojových programech. Není zpracován národní program udržitelného rozvoje, nepracuje mezirezortní komise, která by měla koordinovat ekonomické, environmentální a sociální aspekty všech rozvojových programů a Agenda 21 (celosvětový program přijatý na konferenci v Riu) se teprve nyní začíná zvolna prosazovat pouze na místní a regionální úrovni.

Státní politika životního prostředí přijatá vládou v roce 1995 je spíše politickým dokumentem než konkrétním programem a byla zpracována úzkým kruhem odborníků. V mezinárodním hodnocení postrádá termínované cíle a integraci environmentálních aspektů do rozhodovacích procesů v ekonomické a sociální sféře. Její novelizace musí zhodnotit očekávané trendy s upozorněním na předpokládaná rizika a rozhodnutí, která bude nutno přijmout na úrovni vlády ČR, stanovit konkrétní termínované cíle ve variantních vývojových scénářích, musí vycházet z principů udržitelného rozvoje a musí být založena na širokém konsenzu odborné i laické veřejnosti. Kvalita životního prostředí, environmentální legislativa a její uplatňování i prosazování budou důležitým kritériem pro vstup ČR do Evropské unie.

V oblasti aproximace stávající legislativy s legislativou EU zbývá převzít velké množství legislativy EU, a to zejména v oblasti průmyslového znečištění, čistoty vody a odpadového hospodářství. Dopady tohoto procesu si vyžádají i  značné investice, řádově až stovek miliard Kč.